Podle pověsti nechal Jiří Tunkl mladší mezi Postřelmovem a Zábřehem, u vesnice
Závořice, která dnes už neexistuje, vybudovat obrovský rybník. Aby se břehy a hráz nesesunuly, musely být vyzděny kamením. Kamení museli poddanéí nalámat v lomech, dopravit k Závořicím, odnosit a usadit do hlíny. V té době to byla nepředstavitelná dřina. Hradní pán jednal s lidmi velice tvrdě. Mnozí dělníci na té stavbě nechali své zdravím, mnohá rodina ztratila svého živitele. Říkalo se, že rybník vlastně představuje obrovské množství lidských slzí.